Nevědomé využívání referencí v designu: Může být kreativita skutečně originální?
Jako designéři neustále vidíme a interagujeme s objekty kolem nás. Když si začneme více všímat tvaru, barvy a funkčnosti těchto předmětů, vytváříme si nevědomou knihovnu referencí. Některé návrhy v nás zůstávají silněji než jiné, ale často si zapamatujeme i jen určité prvky těchto návrhů. Tvar židle, barvy použité v reklamě, pohodlná pohovka, kterou jsme viděli u kamaráda doma, tlumené světlo lampy ve staré budově. Tyto vlivy nevědomě formují náš pohled na svět a naše kritéria jako designérů.
To mě přivádí k otázce: Můžeme skutečně navrhnout něco originálního, aniž bychom se, byť nevědomě, opírali o reference? Abych mohl tuto otázku prozkoumat, rád bych začal úvahou nad samotným významem slova tvořit, pochopením mozku jako knihovny referencí a důležitostí rozlišování mezi tím, být ovlivněn a být inovativní.
Proč tomu říkáme kreativita? Ano, pochází to ze slova „tvořit“.
Podle etymologie slova kreativita... (vtipkuji, tohle není slovníková definice.) Mohli bychom na to jít hodně filozoficky, ale pojďme to zjednodušit. Tvořit znamená přenést něco z prázdnoty do reálného světa. Tam, kde nic nebylo, teď něco je. I když to může být směs nevědomých referencí a/nebo inspirací, stejně jako otisk prstu je to jedinečný výtvor. A s tímto vědomím si myslím, že máme i jasnější představu o tom, co znamená být kreativní.
Ale znamená to tedy, že čím kreativnější člověk, tím více přichází z „největší prázdnoty“? A ti méně kreativní čerpají více z referencí? A můžeme se pak shodnout na tom, že jako děti jsme se cítili kreativnější? Bylo to důsledkem toho, že jsme ještě neměli nahromaděné nevědomé reference v hlavě ani v životě? A dá se vůbec tyto reference překonat a tvořit znovu jako děti?
(To také otevírá prostor k diskuzi o rozdílu mezi kreativitou a inovací, ale pojďme to řešit po jednom blogovém příspěvku. Takže pokračujme…)
Mozek jako knihovna referencí
Náš mozek přirozeně vidí a kategorizuje vše kolem nás. Pamatuješ si, když jsi začal svou cestu jako designér a začal vnímat více věcí? Já osobně, jako průmyslový designér, se nemohu ubránit tomu, abych při vstupu do místnosti nezahlédl strop, nebo si nevšiml dřevěných spojů na židlích, zkosení na plochých površích a mnoha dalších „důsledků“ designu a jeho výroby.
Při brainstormingu pro projekt můžeš přemýšlet o tvaru jedné věci a použití barvy na jiné, možná o zajímavém balení nebo materiálech, které byly použity. Ale je důležité vidět je takové, jaké jsou, a správně je zařadit do základních principů designu: barva, tvar, funkce, materiály atd. Je to rozdíl mezi tím mít složku s názvem „Reference“ s více než 1000 obrázky a mít různé složky pro jejich správné kategorizování.
Je to tedy špatná věc pro kreativitu, nebo je vlastně dobré mít tuto knihovnu referencí? Můj pohled je takový, že tyto reference jsou spíše odrazovým můstkem než směsí různých reference.
Můžeme uniknout referencím?
I když se to může zdát jako hlavní cíl a nejdůležitější dovednost, není to moc praktické. Nemusíte nejdříve vynalézt benzín, abyste mohli začít navrhovat auta. Měli bychom si uvědomit, co už existuje, a ne jenom rychle vyhledávat obrázky na Googlu nebo klikáním na malou lupičku na Pinterestu.
Referencím neunikneme, ale určitě se je můžeme snažit lépe pochopit. Většina z nás začíná napodobováním svých oblíbených designérů: použiji chrom jako Stark nebo chci to udělat minimalisticky jako Rams. Ale pokud dokážeme pochopit, proč Stark používá chrom, proč Rams dává přednost jednoduchým tlačítkům, pak můžeme opravdu používat reference jako odrazové můstky. Měli bychom přijímat znalosti, ne jen konečný výsledek.
Rozdíl mezi vlivem a napodobováním
Vliv nastává, když čerpáte inspiraci z jiných návrhů a vytváříte svou vlastní interpretaci. Berete různé vlastnosti, které se vám líbí, a mícháte je s novými vlastnostmi svého výtvoru. Díky vlivu můžete lépe hrát s různými aspekty jedné věci. Co třeba šaty inspirované koberci Jana Katha, nebo židle inspirovaná botami Nike?
Naopak napodobování nastává, když prostě zkopírujeme objekt s minimálními změnami, aniž bychom chápali „proč“ daný design funguje. Napodobování také pramení z lenosti nebo pohodlnosti. Proč trávit čas návrhem něčeho, co už existuje, že? Napodobování znamená kopírovat něco, co funguje, aniž byste rozuměli proč.
Doufám, že nejsem příliš vágní, ale myslím, že všichni jsme měli ten skeptický pocit: „To jsem už viděl přesně takhle,“ nebo když vidíme nějakou velmi levnou slavnou židli a říkáme si: „Jo, jasně...“
Role intuice v kreativitě
A co intuice? Je založená na referencích? Ano i ne, protože intuice vychází z pocitu v břiše. Můžeme intuici také nazvat velmi nevědomým a složitým myšlenkovým procesem? Vyplývá z našich minulých zkušeností a „referencí,“ ale věřím, že je to důsledek toho, že dokážeme rozpoznat, proč některé objekty dosahují svého cíle.
Takže si najděte čas na experimentování bez obav a nechte své designérské instinkty formovat váš směr. Důvěřujte své intuici. Ze začátku se může zdát, že „funguje,“ ale někdy mají špatné nápady svůj způsob, jak odhalit skryté úmysly.
Čemu se vyhnout? Co přijmout?
Takže je docela těžké říct, co nedělat. Každý má svůj vlastní proces a kdo jsem já, abych říkal: „Nedělej to!“ Nicméně bych doporučil jasně si uvědomit, jestli chceš projekt založený na inspiraci, nebo na napodobování.
Účelem tohoto blogu je také prozkoumat myšlenku tvorby založené na referencích, které jsme si nevědomě nashromáždili během celého života.
Vyhýbejte se napodobování, buďte sami sebou a tvořte podle svého vlastního procesu. Užijte si to. Tvořit je nemožné bez referencí, ale zůstaňte si vědomi svých úmyslů. Nemusíte vynalézat kolo, ale můžete rozložit předmět do kategorií, aby bylo snazší tvořit nebo inovovat z různých úhlů pohledu. Inovace totiž nemusí vždy vycházet jen z tvaru a barvy.
Takže, když to shrneme, pojďme to zjednodušit do několika kroků:
Jak být kreativní a správně využívat reference
Uvědomte si, že vaše hlava je plná referencí.
Nepřehánějte to s moodboardem.
Nechte se inspirovat vlivem, ne napodobováním.
Poslouchejte svou intuici.
Jděte do toho s lehkostí :)
Proč o tom píšu? Měli byste mi věnovat pozornost?
Upřímně, toto téma mám stále v mysli, a cvičení, kdy jsem to napsal a rozdělil do kategorií, mi pomohlo to lépe pochopit. Takže i já se při psaní učím. A pokud si myslíte něco jiného nebo se mnou nesouhlasíte, pojďme o tom diskutovat. Proč ne?
Komentáře